První letošní MED

tak sladký, lahodný, voňavý, tak bleďounce zlatý.

Příjemný den milé dámy.

 Všechny tyto přívlastky si náš první letošní med bezpochyby zaslouží.

Ještě že rodiče mého muže jsou včelaři, protože naše roční spotřeba medu je obrovská. 

Nikdy jsem to tedy přesně neměřila, ale soudím, že takových dobrých 25 kg medu za rok spotřebujeme, minimálně.
Dnes, dnes byl den prvního letošního vytáčení medu. Od rána do pozdního odpoledne bylo co dělat. Z osmi včelstev téměř 200 kg. To je velmi slušné ☺
Další včelstva jsou ještě mladá a některá teprve usazená a založená z roje, takže tam se nevytáčí.
Tam až příště.
🐝

Když jsme si dávali po vytáčení odpočinkovou kávu, tak jsme tak nahlas uvažovali, kdo že to medování po těch našich staroušcích jednou převezme. Já bych do toho i šla, ale do úlu přímo k včelkám nemůžu. Kdybyste totiž chtěli vidět obludu, tak to jsem já, když schytám žihadla. Už odmala mám zřejmě nějakou alergii a opravdu bolestivě otékám. Ale... máme tu ještě naši Teri. S babičkou už běžně několik let odvíčkovává, stáčí v medometu a dnes tedy prohlásila, že se toho bude muset ujmout sama. Viděla jsem na dědovi, jak se mu zablýskla očka, jak byl rád. Babča prohlásila, že zabezpečí kombinézu, náhradní kuklu máme, rukavice koupíme, no a příště už asi půjde s dědou do včelína. No, jsem na ni zvědavá, i když...když se to naše dítě k něčemu odhodlá, tak necouvne. Navíc je tak trochu adrenaliňák, takže věřím, že si to nerozmyslí. Uvidíme. Každopádně by to bylo dobré.

Letošní první medová reportáž je u konce ☺
Mějte se prima a brzy zase na shledanou

M.