letošní zima je už nenávratně pryč.
V posledních dnech u nás bylo totiž naprosto nádherně.
Ráno nás probouzely sluneční paprsky a vydržely celý den.
Mám tak ráda, když můžu vyhodit peřiny na vzduch,
sušit prádlo venku
a vyběhnout na zahrádku jen v mikině.
Shodly jsme se s dcerou, že takový způsob zimy by nám vůbec nevadil
a že by to tak mohlo být každý rok.
A i když jsou letos Velikonoce docela pozdě,
tak jsem si začala chystat jednoduchá háčkovaná vajíčka
v tlumených odstínech.
Na pondělní procházce jsem si nařezala pár větviček
kočiček, břízy a osiky.
Ve větvičkové kytici jim to spolu pěkně sluší.
V pondělí jsem byla v galanterii kupovat bílou přízi na vajíčka,
chtěla jsem ještě nějakou hezkou, třeba i mírně lurexovou, šedou přízi, ale bohužel jsem ji nesehnala.
Paní prodavačka se mě ptala, na co to potřebuji a když jsem jí říkala, že na háčkovaná vajíčka, tak mi začala nabízet takové ty "šíleně křiklavé" barvy, že prý se to hodí.
Podotkla jsem, že se mi spíš líbí tlumené elegantní odstíny. Představte si, že se na mě opravdu dívala velmi podivně. Asi si myslela, že jsem nějaká divná...nebo co.
Docela mě to naštvalo,
a tak jsem odešla jen s těmi dvěma bílými klubíčky.
Holt...smůla pro paní majitelku.
Musím říct, že mi velmi chybí kvalitní obchody s galanterií, kde bych si mohla dosytosti vybírat ty správné příze, háčky, krajky, knoflíky...
Zlatíčka...
přeji Vám všem krásný zítřejší poslední únorový den a doufám, že bude stejně slunečný, jako ten dnešní.
Objetí Všem
Martina
