Sběr meduňky

je zahájen.

Moc Vás všechny zdravím !

Jako každý víkend hodně pracujeme, ale na bylinky si čas vždycky udělám.

Dnes jsem ořezávala meduňku na sušení, zítra přijde na řadu výroba meduňkového sirupu.

Také máta je už pěkně vzrostlá...no prostě moje čarodějnické období je tady ☺

Užijte si zítřejší neděli.

M.

První letošní MED

tak sladký, lahodný, voňavý, tak bleďounce zlatý.

Příjemný den milé dámy.

 Všechny tyto přívlastky si náš první letošní med bezpochyby zaslouží.

Ještě že rodiče mého muže jsou včelaři, protože naše roční spotřeba medu je obrovská. 

Nikdy jsem to tedy přesně neměřila, ale soudím, že takových dobrých 25 kg medu za rok spotřebujeme, minimálně.
Dnes, dnes byl den prvního letošního vytáčení medu. Od rána do pozdního odpoledne bylo co dělat. Z osmi včelstev téměř 200 kg. To je velmi slušné ☺
Další včelstva jsou ještě mladá a některá teprve usazená a založená z roje, takže tam se nevytáčí.
Tam až příště.
🐝

Když jsme si dávali po vytáčení odpočinkovou kávu, tak jsme tak nahlas uvažovali, kdo že to medování po těch našich staroušcích jednou převezme. Já bych do toho i šla, ale do úlu přímo k včelkám nemůžu. Kdybyste totiž chtěli vidět obludu, tak to jsem já, když schytám žihadla. Už odmala mám zřejmě nějakou alergii a opravdu bolestivě otékám. Ale... máme tu ještě naši Teri. S babičkou už běžně několik let odvíčkovává, stáčí v medometu a dnes tedy prohlásila, že se toho bude muset ujmout sama. Viděla jsem na dědovi, jak se mu zablýskla očka, jak byl rád. Babča prohlásila, že zabezpečí kombinézu, náhradní kuklu máme, rukavice koupíme, no a příště už asi půjde s dědou do včelína. No, jsem na ni zvědavá, i když...když se to naše dítě k něčemu odhodlá, tak necouvne. Navíc je tak trochu adrenaliňák, takže věřím, že si to nerozmyslí. Uvidíme. Každopádně by to bylo dobré.

Letošní první medová reportáž je u konce ☺
Mějte se prima a brzy zase na shledanou

M.

Rebarborový rosol

A je to tady. 

Období zavařování, džemování a lechtání chuťových pohárků
novými ovocnými kombinacemi.

Tak moc se z tohoto času těším ☺

Letošním prvním je

REBARBOROVÝ neboli reveňový ROSOL

Má příjemně nakyslou chuť a jemně růžovo-oranžovou barvu. 

Je to pro oko daleko hezčí než marmeláda z celé rebarbory. Protože ta ač je sice chuťově velmi dobrá, tak barvu hezkou nemá. A nebudeme si nic nalhávat, jíme hlavně očima ☺

Jako obvykle jsem při výrobě použila pektin, málo cukru, citrónovou šťávu a samozřejmě krásné zdravé rebarborové řapíky.

Těším se na další zavařování. Letos sice asi moc ovoce nebude, ale snad se přeci jen něco urodí. Vypadá, že bude dost švestek a jahody a rybíz také budou, ale broskve a meruňky asi ne.
Naštěstí u nás včera nepadaly kroupy, to by bylo totál všechno pomlácené.
 Vezli jsme ale dceru do Prahy a to, co nás zastihlo cestou...no, museli jsme zůstat stát pod jedním mostem na dálnici a pak ještě dvakrát. Kroupy jako blázen ☺.

Dnes se s Vám rozloučím. Mějte se hezky květnově.

M.

Letos se asi všechno rozhodlo,

že nám odejde.

Necelé dva měsíce nazpátek to byla pračka, teď kamna i s troubou a co bude další na řadě ... fakt nevím.

Je pravda, že můžeme počítat s čímkoli, protože jsme si spotřebiče pořizovali nové v téměř stejné době, a to když jsme se stěhovali. 

No a letos zřejmě nadešel jejich čas a postupně nám dávají sbohem.

Což o to, výměnu to chtělo, ne že ne, ale kdo to má tak naráz platit ☺☺☺ ?

Takže v pondělí jsme domů dovezli troubu a tentokrát už varnou desku indukční (doteď jsme měli sklokeramickou) a já jsem zvědavá, jak se na ní bude vařit. Nejhorší jsou pro mě ty návody. Ty já fakt nemám ráda. Sotva jsem se naučila obsluhovat pračku, už se zase budu babrat v návodu na sporák☺

Tentokrát jsme vybrali jednoduché čisté linie designu.
A jak tak koukám, chtělo by to vyměnit i kuchyňskou linku, ale to letos určitě nehrozí. Alespoň se mám na co těšit, až to přijde.

No a to by tak bylo pro dnešek vše.
Mějte krásný ☼ víkend.

M.

Balzám pro duši

JARNÍ SVĚŽÍ ZELEŇ 

Z dnešní procházky jsem si domů donesla dvě větvičky olše s čerstvými zelenými lístky 

a ještě starými loňskými šišticemi.

 Kombinace úžasná.

V šedém džbánu Sinnerlig z IKEY paráda.

Velmi velmi děkuji za komentáře k minulému příspěvku.
Vážím si jich, všechny vaše postřehy mě moc zajímají.
DĚKUJI !

Mějte krásný nový týden.

M.

Život mě nikdy nepřestane překvapovat

svými nenadálými událostmi.

Mám již delší dobu v sobě velký vnitřní otazník. 

Mám touhu po změně.
Ale po jaké přesně změně .... ?

(Jsem typický blíženec, proto ty všudypřítomné vnitřní rozpory, jsem skutečně dva úplně odlišní jedinci v jednom.)

 Jenže. Opustit dobré zaměstnání a vzdát se pravidelného příjmu ??? Ne. Nevím. Nejde to. Je to  složité. Jsou to příliš velká slova. Bohužel se objevují  místa, na kterých už nejsem ráda a netěší mě. Myšlenky mě zaměstnávají dnem i nocí. Na misky vah dávám imaginární pro a proti.Vím, že můj život teď je velmi klidný, spokojený, pohodlný a ve svém důsledku vlastně šťastný. Nenaříkám, nespílám, nerouhám se, nikdy nepřestanu být dostatečně vděčná za to, jakou mám rodinu, zázemí.  

Ale...

 Žít v hlubším souladu se sebou samou, s přírodou - ano, v domě s velkou zahradou. Proměnit ji v louku pro motýly. Chovat slepice. Pěstovat zeleninu a ovoce. Péct chléb. Vařit marmelády, sirupy. Zavařovat vše možné i nemožné. Větrat peřiny přehozené přes klandr. Sbírat a sušit byliny. Nechat povlávat prádlo ve větru. Poslouchat a naslouchat svému tělu. Je toho hodně co by kdyby...Byl by to návrat k něčemu ryze přírodnímu. Vždycky jsem se divila mému tatínkovi (mimochodem, celý život prostál u konstruktérského rýsovacího prkna), že tak rád pracuje ve volnu na poli. Nechápala jsem proč si ty brambory, česnek, cibuli...nekoupí. Teď už to chápu. 

Ale...je to vůbec možné vzdát se svého dosavadního života? Něčím se přeci živit musím. Máme ještě nezaopatřené dítě na škole a to je absolutní priorita. Takže myšlenky mě budou zřejmě zaměstnávat ještě nějaký čas. A je dost možné, že navždy zůstane jen u myšlenek.

A pak, máme tu ještě společný rodinný plán po dcerčiném dostudování, KAVÁRNA.

Když to shrnu, zůstává i po mém dnešním zamyšlení slovo kdoví...a typicky blíženecké rozpory.

(obrázky zdroj Pinterest)

Pojďme se ale vrátit na začátek dnešního příspěvku. Proč jsem napsala název příspěvku takový, jaký jsem napsala.

Při mém podvečerním nedělním odpočinkovém brouzdání internetem jsem narazila na stránky 

Sláma v botách

Autorka těchto stránek nezmiňovala, kde že přesně tu slámu v botách má. Míním tím místo, kde žije. Ale uváděla jen cosi v souvislosti s V.  V duchu jsem si říkala, no ještě aby tak bydlela v mé rodné vesnici. 

A tak čtu dál, prohlížím fotky a najednou... naše kaplička, psala jsem o ní zde.

No tak to snad není možné !!! A ještě velmi blízko našeho domu. Jen přes potůček. Minule jsme si dokonce s manželem a mamkou říkali, jak to tam ti noví majitelé pěkně čistí a vůbec, odhalilo se tam takové velké místo, které předtím vůbec vidět nebylo.

Já nevím, ale takové věci se mi v poslední době stávají strašně často. Vůbec nevím, co si o tom mám myslet. Minule jsem si z toho dělala "legraci", že jsem snad nějaká vědma nebo co? I když musím tedy říct, že pro mě to zas až taková legrace není. Přiznávám, že mě to teda trošku děsí. Máte také nějaké předvídavé chvilky, nějaké předtuchy ?

Musím se přiznat, že jsem měla veliké pochyby, zda mám svá dnešní slova vůbec zveřejnit. Jdu s kůží na trh. Odtajňuji své myšlenky. Doufám, že toho nebudu litovat. Možná jste některá v podobném rozpoložení jako já a pochopíte.

M.

MÁM JIZVU NA RTU

moje srdcovka pro dnešní den 

i pro Vás... ♥♥♥

Přeji krásný den
a
DĚKUJI
 za podporu!!!

M.

Myšlenky smutné i veselé

 mě provázejí na mých chodících toulkách.

Právě teď jsem se z jedné takové procházky vrátila.

 A protože jaro už je definitivně vyparáděné v celé své kráse, vše kvete a voní, tak si cesty užívám.

Minulý týden jsem prožila jedno z největších zklamání ve  svém životě. Nechci o tom moc mluvit. Bylo to bolestné a nečekané zjištění. Opět se mi potvrdilo, že když se člověk cítí v pohodě a myslí si, že má kolem sebe spřízněné duše, tak odněkud přijde tzv. "ťafka", která člověka srazí úplně na kolena. Tak tak to je. Dostala jsem pomyslnou facku, kterou jsem vůbec nečekala :-(

Život jde samozřejmě dál. Musím se zvednout ... chci se zvednout, a zase musím pokračovat dál.

Teď ale k něčemu mnohem veselejšímu.Včera jsme odstartovali "letní" sezónu prvním ohníčkem (jak jinak na Filipojakubskou noc ☺ že?). Záměrně jsem vymyslela nikoliv grilovačku, ale klasické opečení špekáčku nad ohněm s těma špinavýma rukama od hořčice, rozpálenými tvářemi a studenými zády. Bylo to fajn. Manžel připravil ohniště, já jsem se postarala, aby špekáčky měly správně nařezané konce a bylo nám skvěle. Dokonce jsem si pustili jeden lampionek štěstí s našimi niterními přáními. Třeba se splní ☺

Moje obrovské štěstí je, že mám skvělou rodinu.

Drahé přítelkyně, užijte si dnešní 1. květen ... A ...

nezapomeňte se nechat políbit, ať jste stále krásné a mladé ♥

Vaše 

 M.