Toulám se

a obdivuji.

Dnes je ošklivo, mlha. Nás čeká cesta do Mariánských Lázní, kde se sejdeme s "rodinnou pamětí".
Syn dědy mého manžela (dnes 78letý pán) je v Mariánkách na léčení. Já jsem ho ještě nikdy neviděla, protože po válce byl se svou matkou (Němkou) odsunut a žije daleko na severu Německa. Děda už dávno nežije, ale jeho další děti žijí. Ty měl samozřejmě děda s druhou manželkou. Je to taková zamotanina, ale tak to po válce zkrátka chodilo. Doba byla zlá a my si to dnes jen těžko umíme představit. Nicméně mě, jako dějepisářku, to velice zajímá.
Také se mi podařilo zajistit pro 34 mých žáků zájezd do Osvětimi. Pojedeme na konci května a zajištění prohlídky v Auschwitz-Birkenau není vůbec jednoduché. Každý den jim přichází na 8000 pobídek, takže protlačit se mezi ně dá obrovskou práci. Nicméně nám se to podařilo, těším se a doufám, že to bude pro žáky přínosné. Protože to je ta správná výuka dějepisu, si myslím. Zážitky, prožitky, vlastní oči, to nic nenahradí, žádný text v učebnici nemůže být adekvátní alternativou.

Mějte se fajn, přeji prima víkend.

M.

DÁMA

takto jsem nazvala dnešní kokosové sušenky. 

Polovinu z nich jsem udělala bílou, polovinu tmavou. A skutečně mi evokují hrací kameny z Dámy.

240 g hladké mouky
220 g másla 
100 g vanilkového moučkového cukru
1 žloutek
100 g kokosu
2 lžíce kvalitního kakaa

Zadělejte si hebké těsto, třeba v robotu, tak jako já. Polovinu těsta odeberte a do druhé části zapracujte kakao. Pak s těstem párkrát bouchněte o vál a nechte ho chvilku odpočinout. Následně tvarujte válečky, které nakrájejte na pravidelná kolečka. Ta vyskládejte na plech vyložený pečicím papírem.

Pečte ve vyhřáté troubě do upečení. Nechte je vychladnout na mřížce.

Jejich velkou výhodou je, že vydrží velmi dlouho vláčné, a to i když je necháte volně. Nemusíte je tedy ani ukládat do vzduchotěsné nádoby.

Tak sladké sobotní odpoledne.

M.

Dopolední odpočinková káva

a sasanky,

krásné bílé sasanky.

Svůj dnešní odpočinkový den jsem začala brzkým nákupem, převlékáním peřin a postavením silného hovězího vývaru na plotnu. 

Teď mám čas na kávu a malý odpočinek. Hlasivky jsou bohužel znovu v režimu off-line a léčba ATB už byla nutná. Bohužel. Ještě že je dnes den pololetních prázdnin a já můžu mít hlasový klid.

A jaké máte plány na víkend? 

Naše Teri odjela na pár dní do Budapešti. Po vyčerpávajícím zimním semestru, zakončeném šesti úspěšně vykonanými zkouškami, si odpočinek zaslouží. Jak ona sama říká, leden je vždy takový asociální měsíc ☺ Já jsem kdysi v Budapešti také byla. Je to ale opravdu už hodně dávno, tak 30 let nejméně. Určitě bych se tam ještě jednou ráda podívala, protože město je to opravdu nádherné.

Užijte si příjemný víkend a také celý, právě začínající únor.

M.

Koblížky

dělám tak jednou dvakrát do roka a vždy jen v zimě.

Recept, podle kterého se povedou vždy, je od Florentýny ( Jani děkuji) a je následující:

1. 500 g hladké mouky
2. 35 g droždí
3. 3 žloutky
4. 250 ml vlažného mléka
5. 50 g másla
6. 50 g cukru krupice
7. 3 lžíce rumu
8. špetka soli
9. trocha čerstvě nastrouhané citronové kůry (nemusí být)
10. 1 litr oleje na smažení

Plním je rybízovou marmeládou a vychytala jsem metodu, při které mi nikdy nevytečou. Těsto rozválím, tvořítkem na ravioly si lehce vytlačím kolečko, doprostřed dám marmeládu, přehnu těsto a tím stejným tvořítkem vytlačím koblížku. Ani jedna koblížka se nikdy neotevře, nevyteče a tím pádem se olej neznečistí a nepřepaluje.

Počítám, že ještě v únoru na ně jednou přijde řada ☺

Přeji Vám příjemné sobotní odpoledne.

M.

Sdílím a nabízím

zamyšlení v předvečer velmi důležitého rozhodnutí nás Všech.

Nabízím názor mladé ženy, mé dcery. Myslím, že rozhodně stojí za přečtení.

Drazí přátelé,

Chtěla bych Vám sdělit jedno krátké, možná delší zamyšlení. Zavřete oči a představte si, že jste dítě. Děti jsou zvědavé, nechtějí slyšet odpověď na svoji otázku v jedné větě, chtějí co nejrozmanitější odpovědi, díky kterým si ve své hlavě vykreslí ty nejbarevnější obrázky. Všichni jsme určitě viděli film Jak vytrhnout velrybě stoličku. Paní učitelka se ptala dětí: „Jaká je vaše maminka“? hezká..okatá..pravdomluvná..a Vašek už to sepisoval písemně J a já se Vás ptám, jaký je prezident? Jak byste si ho jako malé dítě představili? Já bych si ho představila jako vůdce země. Silného člověka, upraveného, v obleku, který mluví pravdu. Prezident země je Vzor s velkým V a Hlava s velkým H. Prezident by podle mého měl být slušný, vychovaný, inteligentní, měl by nás hrdě reprezentovat ve světě, říkat pravdu, měl by umět zachovat klid a mít nadhled. Měli bychom si z něj brát příklad, chtít být jako on. Protože přece stojí v čele naší země a to už je panečku zodpovědnost! Pořád nezapomeňme, že píšu jako dítě. Stačil by Vám takový popis? Já snad mohu říct, že mně ano. Já bych si takového pana prezidenta ve své hlavě dokázala docela hezky představit. Těžko říct, jak by vypadal jeho obličej, ale co na tom sejde?? Každý vypadáme nějak. Někdo má křivý nos, někdo vlasy hnědé, další třeba blond, někdo má brýle a další je nemá… na tom přece nesejde. Proto volba prezidenta podle sympatií není podle mě tak úplně šťastná. Nevolíme si Miss sympatie, volíme si hlavu státu. Proto se prosím zamyslete nad vlastnostmi prezidenta. Nad vzorem pro další generace, pro Vaše děti, sourozence, vnoučata. Kdo nevyužije možnosti tyto hodnoty sdělit, předat svým dětem a ukázat jim, že moct volit je vzácnost, je, nezlobte se na mě, hlupák. Až jednou budu mít děti, popíšu jim pana prezidenta stejně, jako jsem ho popsala tady. A ze srdce doufám, že takový popis se bude shodovat s realitou. Protože teď se neshoduje a tím pádem je můj popis lež. Proto Vás z celého svého srdce prosím, běžte volit. Běžte volit tak, jako byste volili svůj vzor. Já nebudu volit hulvátství, protože jen nadělá povyk, ale nedojde se s ním moc daleko. Budu volit člověka, který je mi svým chováním blízký. A půjdu volit, protože mi to NENÍ JEDNO!
Tohle moje zamyšlení není podnět k vášnivým debatám, je to příběh, díky kterému si přeji, abyste se tiše zamysleli a nechali rozhodnout svoje srdce. 

U nás doma je jasno. Jak jsem již psala minule, volíme inteligenci, slušnost, morální vzor pro další generace, volíme pana profesora.

M.

Trošku ZIMY

dorazilo už i k nám, do nížiny.

Moji milí čtenáři, moc Vás zdravím, poprvé v novém roce 2018. Přeji Vám ze srdce jen to nejlepší.

Naordinovaný zimní počítačový klid se mi trošku protáhl. Je to zkrátka někdy potřeba. Za pár týdnů  blog oslaví už šesté narozeniny, takže vyčerpání mé i námětů je znát. Věřím však, že je to situace jen dočasná. 

Dnes ráno nás probudilo bílo. Je to krásné, čisté, osvěžující. U nás v nížině totiž většinou moc sněhu nebývá a když, tak se rychle změní v cahotu a špínu. Bělost si tedy užívám. Po obědě vyrazím na pravidelnou pochůzku. 

Malý sněhuláček je nutností ☃

Užívejte příjemných zimních dnů a já se snad opět brzy ozvu. I když v práci finišujeme s pololetím a práce je moc, musím se v psaní polepšit. 

...a jedno si na závěr neodpustím, snad mi prominete...ale příští týden máme druhé kolo prezidentských voleb,
MOC PROSÍM ...zvolte inteligenci, slušnost, zdravý rozum a nedejte na pomluvy, protože ty vytvářejí jedině slabí, nečestní a ti, kteří si nejsou jistí v kramflecích.

M.