čtvrtek 16. února 2017

Kdysi jsem si pravidelně kupovala


časopisy o vaření. 
Moje sbírka není nějak veliká, ale občas k nim nějaký ten nový kousek přibude.
Velikou výhodou je, že obsah těchto časopisů nikdy nezestárne. Inspirace k vaření se totiž hodí vždycky, zvláště když, jako u nás doma, se vaří denně.
Protože jsem nyní nemocná (tělo i duše mi vypověděly službu) a ležím doma, tak mám čas si v těchto krásných časopisech listovat ☺,  při běžném pracovním zápřahu na to tolik času bohužel nemám.





S nadcházejícím jarem a Velikonocemi zase objevuji zapomenuté recepty. 





 Také už mě zaměstnává přemýšlení nad tím, co budeme letos vysévat na zahrádce. Chtěla bych zkusit divoká rajčata. Ta by byla pro nás novinkou. Ale samozřejmě zůstaneme i u osvědčené klasiky - cibule, mrkev, pórek, fazolky, hrách, cukety, dýně a ředkvičky...akorát celer mi nevyroste do požadované velikosti, a to i když ho zalévám jak divá ☺tak nevím, kde dělám chybu ☺






„Přísně vzato je jen jeden druh knih, který zvětšuje štěstí na zemi - kuchařské knihy.“
Joseph Conrad

Přeji Vám všem krásné ☼ odpoledne.
Mějte se fajn!

M.



středa 15. února 2017

Skořicové mini koblížky


Dobrý den Všem!
Dnešní recept je tak jednoduše jednoduchý, že už to snad ani jednodušeji nejde ☺.
Hodí se k jakékoliv příležitosti, zvláště pak, když nečekaná návštěva už stojí ve dveřích. 
V tom případě vyndejte z lednice:
1 vaničku měkkého tvarohu
2 poctivá vajíčka
8 lžic mléka
panáčka rumu

To vše řádně promíchejte a přidejte:
250 g polohrubé mouky
1 lžičku vinného kamene
špetku soli
lžičku vanilkového cukru

Vznikne Vám jemné těstíčko, z kterého mezi dvěma lžičkami budete do rozpáleného oleje překlápět malé šištičky.
Osmažte je dozlatova. Po osmažení je dejte osušit na papírovou utěrku a následně obalte v moučkovém cukru se skořicí.
Jestli čekáte něco dalšího, tak už, věřte mi, nic následovat nebude. Je to úplně všechno. A koblížky...ty jsou jedním slovem slastné. A k horké černé kávě naprosto nepostradatelné ☺


Mějte krásný ☼ den.
Někdy příště, u dalšího osvědčeného receptu, na shledanou.

M.

neděle 5. února 2017

DOBRÉ ČTENÍ nejen na neděli


Dnes nabízím
jednu kuchařku jménem Coolinářka  a
jednu, nevím jak ji přesně charakterizovat, Hygge ... čti hju:ga, 
knížku o tajemství spokojeného života.

Coolinářku dostala Terezka od Ježíška. Je to krásná kuchařka z pera food blogerky Svatavy Vaškové. Recepty jsou rozděleny do čtyř ročních období, kdy každé období a každý recept má své kouzlo. Kniha je vytištěna na kvalitním papíru a celý dojem skvěle doplňují a umocňují fotografie Lucie Baštové - Nesto.

























Mým druhým knižním tipem je 
Hygge, knížka myšlenek, názorů, vět, v kterých se nacházím a osobně s nimi souznívám. "Hygge je prožívání vlastního já a splynutí s ostatními lidmi a místy, která nás ukotvují, dodávají nám odvahu a útěchu. Prožívat hygge znamená pocítit intimitu a propojení. Je to pocit zapojení se a účasti, vědomí, že náležíme jeden druhému a přítomnému okamžiku. Hygge je pocit hojnosti a spokojenosti. Hygge spočívá v být, nikoli mít."
Tolik citace přímo z knihy.










Příjemné nedělní odpoledne třeba s knihou

M.


pátek 3. února 2017

ZIMNÍ KOLÁČ


s tvarohem a brusinkami.

Příjemný pátek přeji Vám všem!
Dnes mám volný den. 
Vařím, peču, odpočívám.
Půjdu na procházku, budu číst a pít kávu.
Minulý týden mě "postihla" střevní chřipka...co vám budu povídat, hrůza.
Jednu výhodu ale měla, a to tu, že jsem se dokonale vyčistila a vzala to tak, že mě asi samotné mé tělo upozornilo, že takto tedy ne. Velmi jsem omezila porce jídla, pečivo a sladké. Snad se zase trošku postavím na nohy.
Manžel má v pondělí narozky. Zítra přijde malá návštěva, tak proto tento zimní koláč.
To abyste si nemysleli, že se jím nacpu já ☺

Potřebovat budete:
1/2 kg měkkého tvarohu + cukr krupice
čerstvé brusinky

na kynuté těsto:
půl na půl mouku hladkou a polohrubou
 lžíci cukru krupice
droždí 
mléko
sádlo 
špetku soli
vajíčko

na žmolenku:
polohrubou mouku
cukr krupice
rozpuštěné máslo

Já dělám kynuté těsto podle oka. Na dnešní koláč jsem ho zadělala jen velmi málo. Mám ráda, když je těsto nízké. Spíš pak vynikne chuť náplně. Určitě jste si všimli, že mám v těstu sádlo. To proto, že těsto je měkčí a vláčné i další dny.
V pondělí mě konečně čeká profesionální pomoc při obsluze mého nového foťáku. Těším se a doufám, že nejsem taková trubka☺, brzy pochopím a zorientuji se a budu opravdu konečně fotit mým novým krásným Nikonem.

Příjemný víkend!

M.

pátek 27. ledna 2017

Není perník jako perník


Příjemný závěr pracovního týdne a zároveň krásný víkend Vám všem.

Název dnešního příspěvku nesignalizuje nic jiného než ten nejlepší perník, jaký jsem kdy jedla. Já jsem perník nikdy moc nemusela. Byla to pro mě taková suchá dusivá buchta. Ale ... v létě objevila tento recept naše Teri, když chtěla upéct něco dobrého svému příteli. A musím tedy říct, že recept našla skvělý a perník se jí povedl na 1 s hvězdičkou. Doladila ho ještě mou letní marmeládovou novinkou, a to višňovkou se 70% čokoládou, čímž perník povýšila na dezert chuti nadpozemské.


Ingredience jsou následující:

500 g polohrubé mouky

490 ml mléka
2 dcl oleje
2 vejce
150 g cukru krystal
150 g třtinového cukru
1 vanilkový cukr
2 lžíce medu
2 lžíce marmelády nebo povidel
1 lžička jedlé sody
2 lžičky mleté skořice
3 lžíce kakaa
špetka soli
kypřící prášek do perníku (1 balíček)
1 lžička perníkového koření
ořechy, mandle
 Nemusíte udělat nic jiného, než jen všechno pěkně smíchat dohromady a takto připravené těsto vylít na vymazaný a moukou vysypaný plech. Pečeme na 180°C. Zda máme upečeno, zkoušíme špejlí.
Možná se bude tento velice rychlý recept před nadcházejícím víkendem hodit. Hodně ho oceňují dětičky v kombinaci s mlíčkem.


Na závěr bych Vás chtěla upozornit na blog Polomáma. Včera jsem si při jeho čtení hodně poplakala a zároveň si uvědomila, že někteří lidé mají tak velikou, vlastně nepopsatelnou, životní úzkost a bolest, že nicotné a malicherné rádoby problémy jsou opravdu NIC. 
Mějme se proto hezky a važme si toho, co máme ♥

M.



neděle 22. ledna 2017

KRÁSA JINOVATKY


Pohledy čarující zimy se nikdy neomrzí.
Lehký mráz, sluníčko a bezvětří.
 A i když po těle cítím blížící se nachlazení, tak procházku kolem křížku jsem zvládla a pár krásných záběrů cvakla. Jsou to takové obyčejné všednodennosti, ale právě ty dělají pro mě život pravdivý.



Mějte všichni příjemný nový pracovní týden.
Naše Teri finišuje se zkouškami (čeká ji už poslední, tak snad to dobře dopadne). Já v práci dokončuji pololetní hodnocení. Bože, jak já to nemám ráda - nikomu neuškodit, nikomu nepřilepšit, spravedlivě se rozhodnout. Psala jsem i osobní hodnocení do MSPK (metodické sdružení předmětové komise). Tentokrát  jsem nebyla pozitivní. Intenzivně vnímám systémové chyby a degradaci společnosti.  
Optimismus v nedohlednu. Bohužel. V rámci zachování si psychické pohody přemýšlíme s kolegyněmi, jak to všechno zvládnout. Nejhorší na tom je, že se od nás očekává, abychom byly naprosto neomylné úřednice, spisovatelky, smírčí soudkyně, počítačové expertky, dozorkyně...vlastně dohledkyně, protože dozor už se neříká, máma s tátou dohromady, atd. atd. a to vše povinně denně s dokonalým úsměvem na tváři. Bohužel až někde na posledním místečku se pak chudince krčí naše prvotní poslání a to, čemu jsme se chtěly věnovat nejvíc...být učitelem. No není to na hlavu?
Omluvte prosím moje krátké zamyšlení, ale berte to tak, že kdyby mi to bylo jedno, tak se tím nezabývám a nepřemýšlím o tom. Ale protože to tak není a já stále i přes to všechno neházím flintu do žita a věřím, že snad i mým přičiněním bude lépe, tak o tom teď alespoň píšu. 

No páni, to jsem se ale odklonila od tématu čarující zimy. No tak snad mi to pro dnešek odpustíte ☺
 Milé dámy, hezké dny a někdy příště na shledanou!

M.