OPOJNÝ ČAS PIVONĚK

Čas kvetoucích pivoněk je omamně opojný.

Ráda přičichnu k jejich jemnému závanu pudrových vůní.

Chtěla bych rozsázet pivoňky všech barev po celé zahradě.

Měla bych tak pivoňkovou zahradu. 

Škoda jen, že kvetou tak krátce.

Bylo by úžasné, kdyby kvetly celé léto.

Minule jsem psala o vyčerpání námětů no a dcera mi říká: "Proč se svých čtenářek nezeptáš, co by je zajímalo, jaká témata by chtěly otevřít?" 

A tak se ptám. 

Ptám se Vás, mých milých čtenářek. A i když jsem si vědoma, že blogům pomalu odzvonívá, že rychlejší je instagram, přes to přese všechno, napište mi, co Vás zajímá, co byste chtěly na blogu vidět a číst.

 Za Vaše náměty budu moc ráda.

♥

Milé dámy, přeji vám krásné horké nadcházející dny a s novými tématy brzy na shledanou.

M.

Takhle mi chutná ZÁŘÍ a ŘÍJEN a LISTOPAD ...

 zkrátka celý podzim.
(A i když poslední dny svými tropickými teplotami podzim vůbec nepřipomínají, tak ono to přijde, to vím jistě. A já, já budu připravená ☺)

Chutná mi 

Š V E S T K O V Ě

Asi se všechny shodneme, že není nad chuť a vůni domácího sezónního ovoce.

 Jsem velká milovnice jablíček, ale švestky...to je jiná liga. Ty neuskladníte, jejich dostupnost a následná konzumace je časově omezená. Mluvím o švestkách našich, ze zahrady, ze země i ze stromu, sem tam s nějakým červíkem. (Můj tatínek vždycky říkal, že pokud je v ovoci červ, tak je vlastně zdravé, protože do toho navoskovaného pseudoovoce by červ ani nepáchl ☺) 
Když byla Terezka malá, dělávala jsem jablíčkovou domácí přesnídávku. Byl to ale ten recept s pudinkem (asi znáte). Tenhle způsob dělání jsem ale teď použít nechtěla, švestkovou přesnídávku by to pokazilo. Chtěla jsem zachovat plnou ovocnou chuť bez zbytečných škrobů. Takže jak na to? No v podstatě velmi jednoduše. Vypeckované švestky jsem nakrájela na kousky a nechala rozvařit. Vše jsem zasypala vydatnou dávkou hřejivého koření (skořice, hřebíček, vanilka a kardamom) a posléze promixovala ponorným mixérem. Cukrem jsem velmi šetřila. Pro trošku hustší konzistenci jsem použila citrusový pektin (jen pár špetek...nechceme přeci marmeládu). Vše jsem spolu povařila, doplnila poctivým panákem rumu (všichni už jsme dospělí), horké nalila do skleniček a posléze zasterilovala ve vodní lázni.
Chuť i vůně je fenomenální.
 Mám radost, že se mi přesnídávka, vlastně stylem pokus omyl, povedla.

Sami vidíte, jakou krásnou temně vínovou barvu si přesnídávka zachovala. Přesně taková barva charakterizuje hřejivý podzim.

Tak to je mé zářijové vaření přesnídávky, skutečně ovocné.
Mějte se všichni prima.

M. 

Radosti zahradníka

tedy vlastně zahradnice ☺

Obzvláště velikou radost mi letos dělají rajčata. Jsou to silné a velké rostliny a plody začínají pravidelnými dešťovými zálivkami nabírat na kráse. Také je pravidelně přihnojuji kopřivovou jíchou. Smrad je to tedy neskutečný, ale není to žádná chemie, takže jsem ochotná to vydržet. Skoro bych řekla, že ho ve vidině zdravých plodů čuchám ráda ☺☺☺
Poprvé jsem také letos pořídila tzv. papriková rajčata, tak uvidím, jak se nakonec vybarví.
Jo...a také mám mangold špenátového typu. Je křehký a velmi vhodný do salátů ... a moooc dobrý.
...a také spoustu bylinek mám. Nejvíc pyšná jsem na mátoviště. I když jedna potvůrka lesklá zelená si pochutnává na obřích jablečných mátových listech ☺, zřejmě jsou lepší než listy máty marocké, zázvorové, panašované, ananasové...a já nevím jaké ještě ☺

A květinky na závěr...růžičková poupata jsou nej.

Ahoj všichni ♥

M.