Letní narozeninový dort

plný borůvek mi k červnovým narozeninám upekla má dcera.

Těsto bylo lehoučké piškotové (i v něm byly borůvky) a svěží krém s citronem a mascarpone všechny chutě skvěle doplnil.

Recept k použití je zde.

Těsto:

6 vajec

120 g moučkového cukru

2 lžíce čerstvé citronové šťávy

kůra z poloviny chemicky neošetřeného citronu

140 g polohrubé mouky

40 g rozpuštěného másla

borůvky

jedlé květy na ozdobení

Krém:

500 g mascarpone

180 g změklého másla

250 g moučkového cukru

kůra z 1 bio citronu

2 lžíce čerstvé citronové šťávy

zrníčka z 1 vanilkového lusku

Postup:
1) žloutky utřeme s polovinou cukru, citronovou šťávou a nastrouhanou citronovou kůrou do pěny
2) z bílků a zbylého cukru ušleháme tuhý sníh a pomalu ho vmícháme do žloutkové směsi
3) opatrně přimícháváme mouku
4) nakonec zapracujeme rozpuštěné máslo
5) hrst borůvek obalíme ve lžíci mouky a lehce vmícháme do těsta

Těsto je tak akorát do dortové formy o průměru 24 cm. Celou formu vyložíme pečicím papírem, vlijeme připravenou směs a pečeme 35-40 minut při 180 °C. Samozřejmě upečení zkoušíme špejlí.

Krém připravíme tak, že všechny výše uvedené suroviny opatrně vyšleháme dohladka. Radím, abyste byly opatrné...mascarpone se rádo sráží.

No a pak už jen stačí dortový korpus nadvakrát rozříznout a zdobit.

Přeji Vám všem krásné LÉTO ...
 plné odpočinku, procházek, cestování, kuchtičkování a společného navštěvování.
Já se budu moc těšit ♥

M.

Jak jsem slíbila,

s prvním prázdninovým dnem jsem zpátky.

Samozřejmě jsem "žila" celý červen a během celého měsíce se toho všeho udála opravdu veliká spousta.
 Terinka promovala a strašně jí to slušelo, měla jsem narozky, bohužel číslo se mi až tak nelíbí ☺ ale co se dá dělat☺, sušila jsem byliny, vařila první marmošky, do toho hromada práce v práci a ani doma jsem nezapomínala vařit a péct. Zkrátka takový červnový pel mel.

28.6.2017 jsme prožili krásný promoční den.
 







...s tatínkem

























...s maminkou


























A protože mi dnešním dnem začíná dovolená, budu se ozývat pravidelněji.
Budeme džemovat, vařit sirupy, péct, vařit, cestovat...
Těším se!

M.

Musím vypnout

„Všem lidem prospívá dopřát čas od času duši uvolnění. 

Odpočinek obnovuje totiž životní sílu a veselá nálada prázdnin rozežene každý smutek.“
Seneca

Na pár dní se loučím. Musím si oddechnout od PC, od techniky celkově.  Mám za sebou a bohužel ještě i před sebou několik perných týdnů. Uvidíme se ale s prvním prázdninovým dnem...slibuji, těším se a přeji Vám všem krásné červnové dny.

M.

Jsem nejpyšnější máma na světě

Včera naše Teri odstátnicovala.

Jsme na ni s manželem tak hrdí a pyšní. Víte, ona je neskutečný dříč, nic nemá zadarmo. 

A o to víc si jí ceníme ♥♥♥

Dnes večer si užívá zaslouženou oslavu se spolužáky ☺

“Být matkou na plný úvazek je jednou z nejlépe placených prací… Protože odměnou je čistá láska.”

Drahoušku, moc ti blahopřejeme!

M.

Šeříky a rebarbora

Krásný nový týden Vám všem!

Období květu šeříků a sklizně čerstvé rebarbory je tu.

Obojí se dá originálně využít v kuchyni. Použití štiplavě sladkých rebarborových řapíků je jasné, ale šeřík? Ano, i ten se dá využít. Lépe řečeno jeho květy, které jsou jedlé a na romantické ozdobení jarních dezertů jako stvořené.

Naši dcerku čekají za čtrnáct dní státnice, je doma, učí se, až se jí z hlavy kouří, a tak se maminka s tatínkem musí postarat o veškerý komfort. Děláme to s láskou. Je naše jediná, tak kdo jiný by měl dostávat naši péči měrou největší než ona.

K podvečerní společné rodinné kávě jsem proto připravila

 vyšlehaný vanilkový tvaroh s rebarborovým pyré a šeříkovými květy.

Jinak velmi děkuji za komentáře k minulému příspěvku. Výstava "Stopy totality"a její prezentace se nám povedla skvěle. Žáci byli opravdu vynikající. Vyprávění Ester o jejím prapradědečkovi, vězněném v Terezíně, bylo neuvěřitelně emotivní a musím se přiznat, že mi při závěrečných slovech přeskakoval hlas dojetím. Příští rok budeme mít možnost v naší započaté práci pokračovat. Domluvila jsem předběžně výstavu s názvem "Zmizelí sousedé", tak snad budeme minimálně stejně úspěšní jako letos.

Mějte příjemné slunečné dny. Má být teploučko, tak snad to opravdu vyjde.

M.

Výstava STOPY TOTALITY

mě a mé deváťáky intenzivně zaměstnává již celý týden. Ještě jeden týden máme před sebou.

Příjemný dobrý den, po delší době, Vám všem!

Výstava "Stopy totality" je unikátním projektem, kdy žáci ZŠ nebo studenti SŠ mají sami vyhledávat pamětníky naší nedávné minulosti a následně pak mají zpracovat jejich výpověď nebo možná i, lépe řečeno, zpověď. Zabezpečila jsem pro naši školu zapůjčení výstavy již v srpnu loňského roku. Záměrně jsem vybrala termín přesně zapadající do tohoto období, protože učivo dějepisu v 9. ročníku, sledující poválečné období, probíhá právě teď. Krásně nám to tedy koresponduje, běžný styl výuky ozvláštňuje, činí ho jiným, zajímavým. Žáci používají kritický styl myšlení.

Výstava obsahuje 17 bannerů, na nichž jsou zachyceny osudy lidí perzekuovaných

v letech 1945-1965. Několik bannerů sleduje ještě i válečná léta a osudy židovských rodin. Vzhledem k tomu, že jednou z mých žákyň je dívka jménem Ester Abelesová, není třeba již nic víc dodávat. Rodinná historie je jasná...koncentrační tábory, vystěhování, Izrael, vzpomínky... práce s rodinnou pamětí je neskutečně zajímavá. 

V minulém týdnu žáci zpracovávali osudy jednotlivých lidí. Měli k dispozici návodné otázky a samozřejmě mou pomoc. V pátek jsme pak nanečisto zkoušeli celotýdenní práci prezentovat tak, abychom příští týden mohli svými zjištěními a také srozumitelným stylem provést výstavou ostatní žáky školy.

Nebude to jednoduché, protože je třeba nejprve uvést žáky do daného období a vysvětlit, proč někteří lidé prožívali to, co prožívali. Proč se s nimi zacházelo tak, jak zacházelo, proč byli zavíráni na mnoho let do vězení, ačkoliv se vlastně ničím neprovinili. Musím ale napsat, že se těším. Důvěřuji svým žákům. Zhostili se své práce s úctou. A já jim samozřejmě budu stát po boku pro případnou pomoc ☺

My tedy nebudeme naplňovat hlavní smysl výstavy, a to vyhledávat pamětníky, ale možnou variantou je i jen prezentace výstavy a tuto variantu jsme si vybrali my. Ono to totiž není vůbec jednoduché najít pamětníka, který by se rád podělil o svá proživší trápení. Lidé často svá temná léta vytěsnili a oživovat vzpomínky se jim nechce. Ani se nedivím. A navíc, u nás na severozápadě, kde je obyvatelstvo značně promíchané ze všech koutů republiky, je to o to těžší.

Tak nám prosím držte pěstičky, aby se vše podařilo ☺

M. a žáci 9.A