úterý 30. září 2014

Dýňová světýlka


Dobrý podvečer  přeji Vám Všem !




Jsme sami...
Dcera včera odjela začít své nejvyšší vzdělání do matičky Prahy.
Jen dnes jsme spolu mluvily už třikrát a to nepočítám SMS.
Zvykáme si...i my s manželem doma i Teri sama v Praze..
Vím vím, někomu to možná přijde divné,
ale já jsem jak bezruká, jakoby mi něco chybělo.
Nemyslete si, nejsem úplně úzkostlivá matka, chápu, že mláďata je nutné pustit, když přijde jejich čas a že se musí postavit na vlastní nohy. Všechno vím, přesto si musím na tuto naši novou a jinou životní etapu postupně zvyknout.

Vzhledem k tomu ale, že mám pořád spoustu práce, ať už něco tvořím a nebo na mě čeká kupa sešitů na opravení (jako třeba dnes), tak se zatím nenudím ☺


Dneska jsem udělala pár dýňových svícínků a ozdobila je šípky, modřínovými větvičkami a buxusem.
Myslím, že se budou hodit i tatínkovi na hrob. Musím se tam brzy zastavit a nějak hezky je tam naaranžovat.










Přeji Vám všem prima říjnové dny.
Zítra už máme zase prvního...no, pěkně nám to září uteklo a bylo docela hezké, tak by to tak mohlo být i v říjnu, já osobně bych se tedy vůbec nezlobila.



Objetí všem
Martina


13 komentářů:

  1. Martinko, vzpomínám si jak se mnou zacvičilo, když můj nejstarší syn nastoupil na vojnu (ještě to chudák vychytal), několik dní do mně nic nebylo - a to jsem měla doma další dva kluky :-). Byla to první zkušenost kdy odejdou z domova a proto tě naprosto chápu. Je to změna.
    Jinak dekorace opět krásná. V sobotu jsme byli zapálit svíčku u rodičů a na jednom vedlejším hrobovém místě hořela celá nerezová lucerna (taková ta prosklená) od svíčky, tak jsme hasili, bohužel už šlehaly plameny skrz otvory a tak skla popraskala. To jsem ještě neviděla co se může stát.....Ála

    OdpovědětVymazat
  2. Martinko, naprosto s tebou cítím. Přestože starší syn studoval a postupně s denodenního dojíždění přecházel v týdenní a čtrnáctidenní, tak se stále nemůžu vzpamatovat, že už má vlastní domácnost a žije docela daleko od nás a mladší syn se odstěhoval také, takže děti vídám jednou za měsíc. Myslela jsem si, že to bude v pohodě, ale ještě pořád si zvykám a už jsou to tři měsíce. Neboj zvykneš si. Užívej si chvil s manželem. Krásné podzimní dny. Rija

    OdpovědětVymazat
  3. Martinko moji možnou úrodu dýněček v začátcích požrali slimáci - tak se chodím potěšit kde kdo je máte - a že jsou pořád krásné :-)))

    OdpovědětVymazat
  4. Milá Marti, vím co cítíš...a uklidním Tě...Tvoje Teri se vrací a bude vracet domů ráda...má tam báječné zázemí, báječnou mámu a tátu...své kouty...svůj domov. Náš Honzík trochu blbnul v poslední době, však víš...přesto se vracel a vrátil. Takže hlavu vzhůru, nic neztrácíte - získáváte, věř mi. A jinak se ti naši ptáčkové mohou v té velké Praze spolu kamarádit, aby se neztratili ... :-) Dýně máš kouzelné...určitě budou na hrobečku skvostem...Myslím na Tebe a posílám velké obejmutí...Věrka

    OdpovědětVymazat
  5. Marti, svícínky jsou moc pěkné.Hezky si podzimně zdobíš.
    přeji krásný den, u nás teda prší, pro změnu. Majka

    OdpovědětVymazat
  6. Martinko, stejně jako dámy přede mnou - rozumím ti! Najednou je doma takové ticho, divné ticho... Dobře si ten pocit pamatuji, a to jsem tady pořád měla Adama. Terka se bude k milujícím rodičů ráda vracet, neboj.
    Světýlka máš moc hezká!
    Posílám pozdravy, Helena

    OdpovědětVymazat
  7. Dear Martina,
    this decoration idea is fabulous! Love the pumpkin as candle holders - great idea. All my best to your little baby - sure she will do fine - and all my best to you!
    Elisabeth

    OdpovědětVymazat
  8. Dýňové svícínky vypadají moc hezky.

    OdpovědětVymazat
  9. MARTI, KRÁSNÉ PODZIMNÍ TVOŘENÍ.
    TAKÉ MI ODJEL NA STUDIE SYN DO PRAHY. DOMA JE NYNÍ AŽ MOC VELKÝ KLID.
    SNAD SE DĚTEM BUDE DAŘIT?!
    MĚJ SE HEZKY A UŽIJ SI VÍKEND.
    BOHDA

    OdpovědětVymazat
  10. Milá Martino, až moc dobře si pamatuji totožné pocity a to jsou už 3 roky staré. Měla jsem pocit, že mi něco velmi důležitého chybí. Bylo mi smutno a jí /dceři/ asi ještě větší. První večer jsme protelefonovali hodiny a já věděla, že tam někde pod peřinou padají slzy jak hrachy, protože naší samostatné a dospělé dívence bylo najednou jednoduše a postě smutno. A dneska? Pořád se vrací každý týden domů, vysype špinavý, nafasuje čistý, vybílí ledničku, dá nám pusu na čelo a odjíždí každý víkend za přítelem. A přesto obě víme, kam pořád naštěstí ještě patří. Až se rozhodne úplně vyletět z hnízda, bude to horší. Ale protože jsme prozíravý, pořídili jsme si s manželem druhou holčičku po 15 letech a ta nám snad ještě dlouho bude dělat radost doma. Mějte krásné podzimní dny Pavla

    OdpovědětVymazat
  11. Martinko, nádherné svícínky ..... Marki

    OdpovědětVymazat

Velmi děkuji za krásné a milé komentáře, které mi tu necháváte. Děkuji, Martina ♥