Medový koláč mřížkový

Příjemný dobrý den vážení.

Přicházím dnes s receptem na medový mřížkový koláč, který zůstává úžasně vláčný po řadu dní. Obecně jsem měla vždy k mřížkovým koláčům nedůvěru. Pamatuji si, jak ho babička pekla a byl vždy tak suchý, málo sladký a dávivý a já ho fakt neměla ráda ( na babiččinu obhajobu však musím říct, že byla diabetička, tak ho asi spíš dělala pro sebe ☺). Mnoho let jsem ho tedy nejedla, natož abych ho pekla, ale pak přišla mamka s receptem na tento medový, a to je tedy jiná liga. Je měkoučký, vláčný a moc dobrý. Takže nejméně jednou do roka na něj přijde řada.

 Dnes tedy pro vás, které jste třeba měly podobnou zkušenost, varianta 1000x lepší.

Budeme  potřebovat:

na těsto:

500 g hladké mouky

250 g cukru

250 g másla

1 vejce

3 lžíce medu

1/2 prášku do pečiva 

1 lžička skořice

mléko dle potřeby

dále pak:
meruňkovou (nebo jakoukoli jinou) marmeládu
vlašské ořechy
moučkový cukr na posypání

Těsto si zaděláme v robotu a necháme ho chvilku odpočinout.
Posléze ho rozdělíme na 2 části - jedna bude dvoutřetinová  a druhá jednotřetinová.
Dvoutřetinovou část rozválíme, naneseme marmeládu a nahrubo rozdrcené ořechy.
Ze zbylé 1/3 těsta uděláme mřížky, které poklademe na marmeládu.
Dáme péct do trouby vyhřáté na 170°C a pečeme dozlatova. Po vychladnutí posypeme moučkovým cukrem.

Já jsem dnes koláč pekla jen z poloviční dávky a místo meruňkovky jsem použila poslední skleničku jablíčkové marmošky s vlašskými ořechy. A protože to byla jen malá sklenička, doplnila jsem ji ještě o jahodovou. A musím tedy zcela nekriticky říct: "Mňaaaam" ☺☺☺

Doufám, že Vám tato varianta přijde k chuti a třeba ji někdy vyzkoušíte.

M.

Sluníčko za oknem úspěšně klame

...skoro jako by se už svými paprsky hlásilo jaro.

Ale kdepak, je zima, až praští. Alespoň u nás je mrazivo a větrno.

Velikonoce 🐣 však klepou na dveře, a tak příprava drobných velikonočních dekorací je nasnadě.

Sněženky mi za domem vykvetly na několika místech. Myslím, že kromě mě o nich nikdo neví. Mít jich pár v malé vázičce patří k posledním únorovým dnům.

Letos mě okouzlila nádherná skleněná vajíčka s peříčky. Konec konců...peříčka u mě frčí už několik sezón ☺

 Přeji Vám všem fajn víkend.

M.

BRON IIII BROEN

MOST

Konec 4. série =

definitivní konec celého seriálu.

Kdo jste ho sledovali, tak jste určitě stejně smutní jako my všichni doma.

Něco tak dobrého, jako byl tento seriál, se hned tak nevidí. 

Oni to ti Seveřani, marná sláva, prostě umí.

... a naprosto dokonalá Saga Norén alias Sofia Helin mi bude fakt chybět.

Její způsob myšlení i řeči byl geniální. V první sérii jsem mnohokrát zůstávala udivená, jak byla strohá. Žádné zbytečné řeči. Její "aha" (vy co víte, chápete ☺) a "Saga Norén, policie Malmö", jsem milovala.

Poprvé a naposledy jen jako "Saga Norén". 

Tento záběr je naprosto geniální. Uvědomění si, osvobození se, odpuštění si...úžasné.

A jak napsala naše Teri na svém instastory...:"Ještě mockrát obrečíme definitivní konec tohoto seriálu" 😢

M.

Toulám se

a obdivuji.

Dnes je ošklivo, mlha. Nás čeká cesta do Mariánských Lázní, kde se sejdeme s "rodinnou pamětí".
Syn dědy mého manžela (dnes 78letý pán) je v Mariánkách na léčení. Já jsem ho ještě nikdy neviděla, protože po válce byl se svou matkou (Němkou) odsunut a žije daleko na severu Německa. Děda už dávno nežije, ale jeho další děti žijí. Ty měl samozřejmě děda s druhou manželkou. Je to taková zamotanina, ale tak to po válce zkrátka chodilo. Doba byla zlá a my si to dnes jen těžko umíme představit. Nicméně mě, jako dějepisářku, to velice zajímá.
Také se mi podařilo zajistit pro 34 mých žáků zájezd do Osvětimi. Pojedeme na konci května a zajištění prohlídky v Auschwitz-Birkenau není vůbec jednoduché. Každý den jim přichází na 8000 pobídek, takže protlačit se mezi ně dá obrovskou práci. Nicméně nám se to podařilo, těším se a doufám, že to bude pro žáky přínosné. Protože to je ta správná výuka dějepisu, si myslím. Zážitky, prožitky, vlastní oči, to nic nenahradí, žádný text v učebnici nemůže být adekvátní alternativou.

Mějte se fajn, přeji prima víkend.

M.

DÁMA

takto jsem nazvala dnešní kokosové sušenky. 

Polovinu z nich jsem udělala bílou, polovinu tmavou. A skutečně mi evokují hrací kameny z Dámy.

240 g hladké mouky
220 g másla 
100 g vanilkového moučkového cukru
1 žloutek
100 g kokosu
2 lžíce kvalitního kakaa

Zadělejte si hebké těsto, třeba v robotu, tak jako já. Polovinu těsta odeberte a do druhé části zapracujte kakao. Pak s těstem párkrát bouchněte o vál a nechte ho chvilku odpočinout. Následně tvarujte válečky, které nakrájejte na pravidelná kolečka. Ta vyskládejte na plech vyložený pečicím papírem.

Pečte ve vyhřáté troubě do upečení. Nechte je vychladnout na mřížce.

Jejich velkou výhodou je, že vydrží velmi dlouho vláčné, a to i když je necháte volně. Nemusíte je tedy ani ukládat do vzduchotěsné nádoby.

Tak sladké sobotní odpoledne.

M.

Dopolední odpočinková káva

a sasanky,

krásné bílé sasanky.

Svůj dnešní odpočinkový den jsem začala brzkým nákupem, převlékáním peřin a postavením silného hovězího vývaru na plotnu. 

Teď mám čas na kávu a malý odpočinek. Hlasivky jsou bohužel znovu v režimu off-line a léčba ATB už byla nutná. Bohužel. Ještě že je dnes den pololetních prázdnin a já můžu mít hlasový klid.

A jaké máte plány na víkend? 

Naše Teri odjela na pár dní do Budapešti. Po vyčerpávajícím zimním semestru, zakončeném šesti úspěšně vykonanými zkouškami, si odpočinek zaslouží. Jak ona sama říká, leden je vždy takový asociální měsíc ☺ Já jsem kdysi v Budapešti také byla. Je to ale opravdu už hodně dávno, tak 30 let nejméně. Určitě bych se tam ještě jednou ráda podívala, protože město je to opravdu nádherné.

Užijte si příjemný víkend a také celý, právě začínající únor.

M.