Krásnou středu mé milé čtenářky!
Včera jsem si pročítala staré čtvrteční magazíny Mladé fronty a narazila jsem na rozhovor
s Janou Bernáškovou.
Určitě ji mnohé znáte z různých televizních filmů nebo seriálů.
Nejen, že je velmi krásná a mluví úžasnou spisovnou češtinou, což mému uchu vždy lahodí, ale má i prima názory. Naprosto jsem se ztotožnila s jejími slovy...a teď cituji:
"Nejsem soutěživá. Naučila jsem se nenechat se konkurencí vyprovokovat. Spousta kolegyň hraje větší role. Někdy mě trochu rozhodí, když na Facebooku vidím, že je někdo v Londýně a zároveň studuje a točí filmy, zatímco já si běžím svým roztěkaným tempem, ale brzy mě to přejde. Nastavila jsem si život tak, že mám dvě děti a jejich dětství je pro mě nejdůležitější.
Kariéra může být náplň života, ale nepomazlí se s vámi."
.jpg)
O deset let mladší žena mi tak musela připomenout, že se není třeba trápit kvůli tomu, že je někdo dravější, stíhá "milion" věcí najednou a ještě k tomu dobře. Každý jsme zkrátka jiný. Já si například potřebuji odpoledne po práci odpočinout, chvíli vypnout a třeba i na hodinku "zavřít oči" a teprve pak jsem zase použitelná. Někdo to zkrátka nepotřebuje a funguje celý den bez přestávky. Někdo má nápady, které já nikdy mít nebudu. I ve svém věku se mi tak někdy stává, že o sobě dost pochybuji...a věřte mi, jsem introvertní blíženec, což skoro přímo předurčuje, že se spoustou věcí zaobírám víc, než je potřeba. Naučila jsem se sice s rostoucím věkem některé věci tolik neřešit, ale když jsem byla mladší, tak jsem naplakala "kýble".
Kdo to máte podobně jako já, tak víte, že to není úplně ideální konstelace.
No nedá se nic dělat, každý jsme originál, s nějakou genetickou výbavou jsme se narodili, a tak musíme bojovat s tím, co máme.
Tak ... zase jsem vám odhalila kousek svého nitra, doufám, že se na mě za to nezlobíte. Protože...
jsem na světě i přes všechny překážky moc ráda...♥
Objetí všem
Martina
Milá Martinko, kdo o sobě nepochyboval či nepochybuje ? Ano, možná že dnešní svět je víc dravější, hektičtější, hlavně všechno teď a ne až pak, ale každý při té cestě dojde k určitému poznání, že jsou podstatnější chvíle v životě. Tak jak to řekla Jana Bernášková - Kariéra může být náplň života, ale nepomazlí se s vámi - to je krásně řečeno. A ona bude vždy ta šťastnější v životě.... Já celý život například bojuji s tím, že neumím ve společnosti více lidí moc mluvit, vyprávět, být vtipná, zajímavá. Jsem celoživotní posluchač :o)). Vždy mám pocit, že to neřeknu nijak zajímavě, že vtip zmastím, že ta příhoda nikoho zajímat nebude... Spíš se "vypíšu" než "rozpovídám". Ale beru to tak jak to je. A to, že po práci si dáš pauzičku, to děláš totiž moc dobře a správně !! To ti chválím.. Pa Ála
OdpovědětVymazatAlenko...děkuji ti za tvé milé zastavení a zamyšlení.
VymazatMoc si ho vážím. Přeji ti hezké dny, Martina
I já jsem introvertní blíženec, vím, o čem mluvíš. A teď si představ, že mne učitelská výchova ještě přivedla k té soutěživosti....
OdpovědětVymazatAhoj,
Vymazatjsem ráda, že v tom nejsem sama.
Já už se k soutěživosti asi nedopracuji.
Pa Martina
Milá Martinko, napsala jsi to moc hezky a také slova Jany Bernáškové jsou moc pravdivá.Dneska jsem zrovna absolvovala seminář, který byl moc fajn, jenom je smutné, že věci, které byly v době našeho útlého věku samozřejmostí se teď jako velké objevy vrací na scénu a lektoři nám je přednáší jako něco nového.
OdpovědětVymazatJana
Ahoj Janinko...
Vymazata to je přesně ono. Zavrhly se staré osvědčené věci a s nimi zmizelo i vše ostatní. Jaká škoda.
A jak se máš? Je ti dobře?
Pa pa Martina
Milá Martinko, také potřebuji přes den často zavřít oči a od té doby, co jsem se naučila poslouchat své tělo, cítím se o dost let mladší, zdravější i šťastnější.
OdpovědětVymazatMám moc ráda Tvůj blog a jsi pro mne úžasný člověk s velikým srdcem.
Krásné dny. Lidka
Liduško...tvá milá a upřímná slova mě moc zahřála. Jsem šťastná, že v tom všem nejsem sama.
VymazatOpatruj se, Martina
Ahoj Marťo, slova i mé oblíbené herečky jsou velmi moudrá a v její profesi obdivuhodná. ALE. Jak si sama psala, každý jsme jiný. Jednomu vyhovuje pomalejší, poklidnější způsob života. Jiný "žije", když se stále něco děje. Sama se lépe cítím v tom druhém (mimochodem narozena jsem ve znamení Střelce :-)). Neznamená to, že se člověk musí stále za něčím bezmyšlenkovitě štvát (dokonce to nemusí znamenat ani to, že dá přednost kariéře před dětmi). Jen prostě někteří z nás potřebujeme k tomu, abychom byli šťastní, vzruch, pohyb, změnu, akci... A poklidnější způsob žití by nás ubíjel. Píšu to s naprostým respektem k tomu, že jiní to mají jinak. A jsem přesvědčena, že to tak má být. Lidi se mají doplňovat :-) Důležité je, abychom se, ať jsme, jací jsme, nesnažili napasovat, nastylizovat do něčeho, co nám není vlastní, přirozené. A abychom se vzájemně tolerovali a tyto odlišnosti oboustranně využívali ve svůj prospěch. Toť je poučení, které jsem si pro sebe vzala. Krásný den Anička
OdpovědětVymazatAno, souhlasím, každý to máme jinak v genech, tak buďme hlavně sami sebou. Ála
VymazatAničko...máš pravdu. Jde jen o to nenechat se znervóznit tím, že někdo je akční každým coulem a někdo spíše kliďas a samozřejmě i naopak.
VymazatVážím si tvých slov a děkuji za ně.
Měj se hezky, Martina
Ono je asi jedno kdo nebo co nás trochu přibrzdí a přinutí nás, abychom se zamysleli, co chceme, kam vlastně míříme... Uvědomit si to, tu cestu, ten směr, tu rychlost, s jakou po ní půjdeme, to je asi první krok ke šťastnému životu.
OdpovědětVymazatMartinko, tvůj blog se trochu mění od háčkování k životnímu stylu a sluší mu to, i když háčkuješ tááák krásně :o)
Hezký den, Helena
Ahoj Helinko...blog se mění jen malinko, já ten svůj háček zase pevně uchopím. Jen jsem potřebovala oddychový čas. Už se mi ale stýská, a tak zase najedu na háčkovací vlnu.
VymazatHeli, moc ti děkuji, že se u mě vždy zastaví. Ty jsi pro mě vždy jasným pevným bodem...takovým mým majákem v moři.
Díky!!!
Martina
Já jsem lev s ascendentem v raku, snad nejhorší možná kombinace. Ale co už, co mi universum nadělilo, s tím se musím srovnat. Pere se ve mně hrdý lev s citlivým rakem. S těmi kýbly naprosto souhlasím, ale s věkem se to hodně lepší. A doufám, že to bude ještě lepší.Iva
OdpovědětVymazatMarti, krásný příspěvek. Každý se holt musíme zastavit a zamyslet.
OdpovědětVymazatkrásný den Majka