pátek 31. října 2014

Andělé


...každý je potřebuje,
a ne nadarmo se můj blog jmenuje tak, jak se jmenuje.

I já jsem si letos splnila to, co jsem chtěla udělat už dávno a
dva anděly jsem si vyrobila.

Jak moc bych si přála, aby stáli nad všemi, kteří je potřebují, kteří mají trápení a bolístky na těle i na duši.



S každým příspěvkem si říkám, že napíšu něco moudrého, nějaké hlubší zamyšlení,
ale ne vždy nalézám ta správná slova...to už se tak někdy stává. 
Mám teď ale kolem sebe několik lidí, kteří mají opravdu veliké trable, a tak si říkám, že já vlastně žiji hezky, že mě vlastně až zas tak nic hrozného netrápí a jsem za to moc ráda.
Je čas si to uvědomovat, protože ne vždy to tak musí být. Já vždycky říkám, že žijeme v sinusoidách, a tak ty vrcholy je dobré si užít.
 Někdy mě "štve" můj muž, když vyletí nad blbostí jako čertík z krabičky. Já tohle těžko snáším, říkám mu, že škodí hlavně sobě a svému zdraví, ale škodí také mně. Vždyť všechno se dá vyřešit celkem v klidu. Není nutné za každou cenu zvyšovat hladinu adrenalinu v krvi. Na jeho obhajobu musím ale říct, že už se trošku v rámci mé vysvětlovací terapie polepšil, nicméně ještě na tom musíme pracovat.
Já vím, že každý člověk je jiný, má jinou náturu, ale vždyť spokojeně a klidně si žít je tak příjemné.
No...to jsem se tedy dnes rozepsala, tak teď zase obrázky... 





Dnes mám pro Vás jeden krásný citát...


BŮH NEMŮŽE BÝT VŠUDE,
A PROTO STVOŘIL MAMINKY.
Mám ho napsaný doma na tabulové nástěnce. Dokonale to totiž vystihuje přesně to, jak jsem já nastavená ve vztahu k mé dceři.




Moji milí...užijte si nadcházející dušičkový víkend v poklidu.
Kdybych si byla jistá, že andílka někdo neukradne, tak bych ho udělala i tatínkovi na hrob. Bylo by to moc krásné, zvláště pak ve spojení s rozsvícenými svícemi.
Ale kdybyste viděli, kolik já už tam dala krásných věcí a vždy to někdo ukradl. Já tohle prostě vůbec nechápu, to jde opravdu mimo moje chápaní. Je to škoda, že i na takových místech se lidé neštítí dělat "lumpárny"...a to jsem myslím ještě dost slušná. 


Nicméně...mějte se všichni moc hezky a nashledanou v listopadu.



Objetí všem
Martina


20 komentářů:

  1. Martino, to jsou krásní andělé, výborný nápad, jak jednoduše a přitom moc hezky zkrášlit své prostředí. A ten citát o mamince se mi moc líbí... Hodně pohody.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Kočičí mámo Lado ☺
      děkuji ti za tvé příjemné zastavení u mě na blogu.
      Přijď zas.
      Ahoj Martina

      Vymazat
  2. Krásní ,,šťastní,, andílci :-))), a za citát posílám ***** užívejte krásný víkend ♥

    OdpovědětVymazat
  3. Marti, já jsem andílky dělala loni poprvé podle Moniky a rozdávala jsem je kam to šlo. A věř, že bych je taky ráda dala mamince a tatínkovi na hrob, ale mám obavy, že při dešti by to nebylo nic moc. Nám se, naštěstí, na hrobě nic neztrácí, dávám mamince na dušičky do velké broušené vázy 8 řezaných chryzantém a mrzelo by mě, kdyby je někdo vzal, ne pro hodnotu, ale pro to, že by to mamince určitě muselo být líto.
    Marti, tvoji andílci s peříčkama jsou jiní a moc kouzelní.
    a citát jsem si honem běžela napsat na tabulku. Majka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Majko...
      děkuji ti za milá slůvka. Máš pravdu, v dešti by byli andílci asi nehezcí.
      Takže kytice z chvojí a přírodnin bude to pravé. My se s mamkou a sestrou o výzdobu vždy podělíme. Každá děláme něco.
      Ahoj Martina

      Vymazat
  4. Milá Marti, pěkné čtení...pěkné zamyšlení...pěkní andílci. Kdysi dávno jsem křížkovým stehem vyšila pentle na dušičkový věnečky "Moji babičce" a "Mému dědečkovi" ...druhý den byly pentle pryč...věnečky zůstaly...říkala jsem si ještě delší čas, komu ten osobní nápis na pentlích asi udělal radost... Krásný den ♥ Věrka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věruško ♥
      to je viď? já tohle nechápu. Hned po tatínkově smrti jsem tam nanosila andělíčků a přesto, že to pro nás bylo bolestivé a tak čerstvé, přesto se někdo neštítil krást.
      Věruško, odpočívej, pa Martina

      Vymazat
  5. Ach Marti, krásně jsi to napsala. Reakce tvého muže si naprosto dovedu představit - není náhodou RAK? Mám vedle sebe takové dva, manžel a prostřední syn, oba Raci, oba jak já říkám moji milí, neškodní cholerici. I já jsem celý náš společný život svého muže "krotila", občas jsem mu říkala, že už s ním nikam nebudu chodit nakupovat, jezdit autem atd. Ono se to věkem mírnilo. A syn je jeho kopie. Jinak jsou to ti nejhodnější človíčci, ale ventilace je ventilace. Já jsme pravý opak :-). Andílci jsou nádherní, nápad opět úžasný - jako vždy. I já bych ráda něco dala na hrob svých rodičů netradičního, ale vím, že by to tam prostě neobstálo, takže klasika do truhlíku a do vázy....Naše společnost je horší a horší. Zítra opět zapálím další svíčku na jejich místečku..... Hezké podzimní rozjímání. Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Alenko,
      manžel je Vodnář. My jsme vlastně ideální spojení...já jsem Blíženec, manžel Vodnář a dceru jsme si pořídili ve Vahách...jsme dokonalá vzdušná trojice. Já mám spíš za to, že ta někdy choleričtější povaha je způsobena 50% slovenskými geny ☺Tchán je totiž Slovák a je to "rapl" ☺, to můj muž zdaleka takový není-naštěstí ☺☺☺
      Alenko ahoj, Martina

      Vymazat
  6. Marti, krásní andílci, krásný příspěvek! Co dodat? Jen se asi zamyslet... Lidé jsou opravdu různí a manželství je tolerance, tolerance,... Když jsem četla postesk nad tvým manželem, vybavila se mi slova mé drahé starší kolegyně, když říkala o svém muži: ,,On je jako ježek. Navrch samá bodlina a uvnitř zlaté srdce".
    Přeji ti spoustu zlatých srdcí kolem Tebe!
    Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivanko...moc tě zdravím,
      tak to je přesné...můj muž je asi JEŽEK ☺☺☺
      Děkuji ti za to přirovnání, budu mu tak říkat ☺
      Měj se moc hezky, Martina

      Vymazat
  7. Marti, anjelíkovia sú nádherní už som na nich pokukovala u Moniky na kopečku. Mala som dokonca odložené na ne husie krídla u maminy, ale čo čert nechcel pustili sa do nich mole. A bolo po originálnych krídlach, Asi si aj ja jedného vyrobím, nech stojí pri nás. Čo sa týka strát na hroboch, ja nemám zlé skúseností. Len jeden rok nám niekdo vzal jeden biely muškát. Bol naozaj krásny a asi si ho chcel rozmnožiť, tak som to nebrala až tak tragicky. Pekný víkend. Andrea

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Andrejko...
      já už si je chtěla uděalt několik let, ale vždy bylo něco důležitějšího. A protože jsem dnes doma úplně sama, tak jsem na ně měla čas.
      Andrejko, měj se moc hezky, pa Martina

      Vymazat
  8. .... nádherný citát, prostě nádherný ....
    Také přeju krásné dny a čertíci ať zůstávají co nejvíce v krabičce.
    Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško..ahoj,
      děkuji ti za tvé zastavení a neboj, však já ty čertíky zkrotím. Svého muže totiž miluji a to se vše snáze překonává ☺
      Ahoj Martina

      Vymazat
  9. Martinko,
    dneska mi opravdu mluvíš z duše!
    I já těžko někdy nalézám ta správná slova!
    Zdraví je opravdu to nejdůležitější v životě :-)
    Stále se ještě ve svých letech učím se vším netrápit, vše neřešit,... ještě úplně to neumím !
    I když teď na mateřské se Šímou je to lepší :-)
    Doma mám chlapa naprosto stejné povahy jako ty ;-)
    On je rak, za chvíli o ničem neví, ale mě to trápí a on si nemůže pomoci, ale taky se to lepší :-)
    Nikdo nejsme dokonalý!
    Já jsme zase blíženec, 2 v 1, vždyť to znáš, co Ti budu psát ;-)
    Stejné andělé mi taky vloni muž vyrobil,dva jsem podarovala a jeden nám stráží vchod do domu :-)
    A na hřbitov jsem právě minulý víkend dala jednoho keramického, tak uvidím, jak dlouho tam vydrží!
    Taky jsem se dneska nějak rozepsala ;-)
    Krásné už listopadové dny!

    OdpovědětVymazat
  10. Vezmu to od těch hřbitovů - taky to nechápu, ve skříňce na lampičku manželových rodičů někdo před pár dny někdo odpálil dělobuch...
    Napsala si to přesně, kolem nás se děje tolik šílených věcí a vždycky si uvědomím, jak pohodový život žiju. A při popisu tvého muže jsem uviděla svého tátu, ale jak napsala Ivanka, taky to byl ježek :o)
    Martinko, nesmím ti zapomenout pochválit andílky a popřát klidný víkend, Helena

    OdpovědětVymazat
  11. Krásné obrázky a nádherná slůvka. Taky někdy klesám pod tíhou starostí, ale denně se snažím děkovat za to, co mám. Vím, že jsou na tom lidé mnohem hůř. A s vděčností se žije mnohem lépe.

    OdpovědětVymazat

Velmi děkuji za krásné a milé komentáře, které mi tu necháváte. Děkuji, Martina ♥

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...